úkolem tohoto způsobu kultivace záhonů je napodobit neustálé vrstvení organické hmoty v přírodě. Záhony tedy každý rok shora zásobujeme hnojem, kompostem, organickými zbytky, neryjeme, nešlapeme.
Takový první pokus. Jednou bude na louce vyhrazena větší část záhonovišti. Byla by ale škoda takovou plochu i teď alespoň částečně nevyužít k vypěstování si bio zeleniny. Navíc jsem hořela nedočkavostí uvést teorii do praxe. Takže něco přes metr široké nudle, tak abych pohodlně dosáhla ze stran, dlouhé ani nevím, hluboké cca 60 cm. Měla jsem spoustu větví a nepořezaných kmenů z osik, ty jsem umístíla na dno.Na větve přišly obrácené drny. Pak jsem střídala vrstvy – koňský hnůj, který jsem navozila, i „žlutici“ z vyhloubení záhonů, protože jsem se jí prostě potřebovala zbavit, kompost, jehož základem byla posekaná tráva z prvního roku sečení, také jsem od firmy Ekogrill nakoupila pytle dřevěného uhlí pro zlepšení kvality půdy. Docela mi to vrstvení – v intervalech jak byl čas – trvalo a bylo super, že zrovna do každé pořádně zapršelo. Na podzim jsem přikryla slámou, aby mikroorganismy a žížaly makali, i kdyby zamrzlo.
