Přírodní zahrada

Louka pod Dubem

je malebné údolíčko táhnoucí se mírně do kopce. Z jedné strany je břeh lemovaný krásnými starými duby, na protější straně jsem vysázela živý plot.

Pro mnoho lidí je cílem péče o zahradu dokonalá upravenost. Hopsají kolem anglického trávníku, zbavují se krásných sedmikrásek a pampelišek, zavlažují, hubí vše živé postřiky, shrabují listí, kupují vše zakrslé a převislé, aby to moc nerostlo. Uklízí se doma i na zahradě.

Pokud toužíme svou zahradu nazývat přírodní, je třeba respektovat živý svět takový, jaký je. Pozorujeme rostliny, jejich vzájemné vztahy, hrajeme si, příroda sama nás inspiruje a vede. Naučíme se ji vnímat citlivěji, zjistíme, že je to živý organismus tak jako člověk, zvířata, hmyz, obojživelníci…

I když je snem majitele zahrádky dokonale upravený anglický trávník, pečlivě tvarované linie a okrasné osázení, neznamená to, že zahrádka nemůže mít prvky přírodní zahrady. Naopak. I tyto maličkosti mohou okrasnou zahradu oživit. Například někde v rohu koutek 1×1 m s kouskem louky, suchá kamenná zídka osázená bylinkami, živý plot, jezírko ze staré vany. Každá kapka vody má obrovský význam pro mikroklima ve svém okolí.

Vše má mnohem širší souvislosti. V takovém koutku si spolu s dětmi můžete vytvořit třeba hmyzí domeček. V lese nasbírané šišky, klacíky, na poli trochu slámy, děrované cihly. Na internetu je spousta návodů a inspirace.

Každý z nás je dokonalý originál a každá zahrada si nese otisk srdce svého tvůrce.